#25

Tři týdny od posledního příspěvku - jde to prostě cugrund z kopce :(

Telegraficky

- byli jsme na letošní první minidovolné v Brně a Lednici - bylo to skvělé

- naučila jsi se pít našlehané mlíčko! (až bude líp, budeme chodit víc do kavárny, slibuji!)

- máš období “velký - malý” - všechno porovnáváš - zvířátka, jídlo, ruce, nohy

- poprvé sis rozbila kolena - oboje najednou a bebí se pořád drží na svém místě

- jsi už velký parťák 

- divíš se věcem tím nejvíc roztomilým způsobem na světě

- tvoje máma je o rok starší (stará!)

- jsi jako houba a opička zároveň - je to děsívé, neskutečně milé, zavazující, ale láska láska!

- máš za sebou třetí dávky ošech tří očkování (po roce - konečně) a máme na chvíli méně stresu

- rostě ti první trojka - vlevo dole

- táta má před sebou velkou výzvu a nového klienta (budem mít hodně zbytečné kosmetiky)

- na domečku máme vylité podlahy, skoro všude stropy a půl domu je obloženo polystyrenem - táta začíná mít nervy v prdeli :(

- očkování jsme zvládly jen v holčičí sestavě, předem jsme se domluvily, že to asi bude trochu bolet a budeme se pevně držet a byla jsi strašně moc statečná

- nosítko je láska, která nestaráne - jakmile nahodíme nosáček, hned se přitulíš a miminečko je zase zpátky, miluju to! 

- jsi strašně velká - dlouhá, vlasatá, vysmáta

- miluješ kaluže

- tvoříš věty o dvou třech slovech - je toho tolik, co nám chceš říct, vím to!

- v noci líp spíš - občas a občas ne, ale většinou ano

- mlíčko je láska - pořád, ňam ňam toto toto (táta už dává oči vsloup, trochu to mrzí)

- jsi moc ráda s babičkou v Hošticích (já vím, není to spravedlivé) a když jsi sní, ani nsi na mě nevzpomeneš, nevadí mi to, je to tak správně

- miluješ máslo - holé, bez chleba, kdyby to šlo, zakousneš se do něj jako do nanuku 

- musela jsem si koupit větší botičky - rosteš i na těchto místech

Jsi naše láska a nesutečné štěstí. Někdy se zlobím - zlobím sama sebe, že nemám trpělivost, že tě plácnu po ruce, že mě rozčílíš, když rozházíš záměrně věci po podlaze. Jsem unavená a neumím s tím nic udělat. Zbytečně ponocuji a čučím do telefonu, mám srach, že mi utíká svět - není to dobrý, vůbec. Měla bych chodit spát minimálně o dvě až tři hodiny dříve a vypít o dva až tři litry vody více. Denně jedno dvě kafe. Komu tím pomůžu? :( Zkusím to změnit. Zkusím to zkusit. Slibuji. 

Pusu na to. Rikotko!